Historie
Začali to studenti
Rok po ustavení Českého fotbalového svazu (1901) se v jeho pražském sídle zaregistrovali studenti mladoboleslavského reálného gymnázia (1902) a tak STUDENTSKÁ XI. byla prvním oficiálním klubem v Mladé Boleslavi, i když před tím v tomto městě hrála řada neregistrovaných mužstev. Fotbal, dle sportovních historiků původem anglická hra, se do Mladé Boleslavi s největší pravděpodobností dostal z nedaleké Loučeně, kde z popudu tří anglických hostí knížete Thurn-Taxise vzniklo roku 1889 zámecké mužstvo, ve kterém hráli jak Angličané, tak i Češi.
Studentský klub se po pěti letech aktivní existence přetvořil v S.K. Mladá Boleslav, a ten se stal základem příštího MLADOBOLESLAVSKÉHO SK (příznivci zkráceně zvaného Mlado), který byl oficiálně založen roku 1910. Krátce po skončení první světové války vznikl roku 1919 klub ASTON VILLA MLADÁ BOLESLAV (zkráceně nazývaný Astonka).
Modrobílé Mlado a zelenobílá Astonka spolu sváděly urputné boje, které si v ničem nezadaly s derby zápasů pražských S. V období meziválečné Československé republiky a také krátce po druhé světové válce se přízeň sportovní veřejnosti v Mladé Boleslavi dělila především na dva tábory fanoušků Astonky a Mlada, i když ve městě existoval i třetí SLAVOJ MLADÁ BOLESLAV, který existoval od roku 1919.
Rivalita dvou věhlasnějších klubů vrcholila v protektorátních letech, kdy se oba dostaly do kvalifikace o účast v první lize, ale neuspěly. Mlado v roce 1942 a Astonka v roce 1944 shodně nepřešly přes Rakovník. Za zmínku stojí, že například domácí remízu Astonky s Rakovníkem 1:1 vidělo pět tisíc diváků. Prokázaným rekordem v návštěvnosti však bylo osm tisíc diváků v roce 1942 při místním derby Mladoboleslavský SK - Aston Villa Mladá Boleslav 1:1.
Po květnu 1945 se mladoboleslavské kluby neúspěšně snažily navázat na nedávnou úspěšnou činnost, ovšem v té době lidé, mezi nimi i sportovci, odcházeli osídlit české pohraničí a tak divizní příslušnost, což tehdy byla druhá nejvyšší tuzemská soutěž, si uchovala jen Astonka, ve které hráli výborní hráči, jakými byli například J. Kalčík, M. Kubelka, J. Hrubý, F. Šichta, L. Masopust a další. V místě, kde bývalo hřiště Slavoje, zůstal po tomto klubu shodný název jedné z městské obydlené části a po Astonce zase pojmenování hřiště, které patří odbornému učilišti firmy Škoda Auto a v druhé polovině 20. století na něm hrávaly svá mistrovská utkání mládežnická družstva TJ Auto Škoda a následně i FK Mladá Boleslav.
Pod patronátem státní automobilky
Po komunistickém puči v únoru 1948 nastalo období necitlivých zásahů do společenského života i do fotbalového hnutí. Několikrát byly reorganizovány mistrovské soutěže a v rámci sjednocení československé tělovýchovy vznikaly direktivně nové sportovní subjekty bez respektu ke klubovým tradicím. V Mladé Boleslavi se to projevilo slučováním největších místních klubů. Aston Villa vstoupila do ZSJ AZNP (Závodní sokolská jednota Automobilového závodu národní podnik) Mladá Boleslav v roce 1948 a o rok později do tohoto zcela nového sportovního subjektu přistoupil Slavoj Mladá Boleslav a bývalý Mladoboleslavský SK, který v té době hrál I. A třídu pod názvem Sokol Mladoboleslavský. Z toho všeho vyplývá, že náš nynější fotbalový klub přímo navazuje na zmíněné historické kluby (Mlado, Aston Villa i Slavoj) s pozdějšími názvy od roku 1948 ZSJ AZNP, od roku 1950 TJ Spartak, od roku 1966 TJ Auto Škoda až po nynější FK Mladá Boleslav.
V roce 1952 se Spartak Mladá Boleslav dostal do druhé ligy, což byla tehdy celostátní soutěž. S výjimkou roku 1959, kdy na jeden soutěžní ročník sestoupil, ji hrál nepřetržitě, i když pod různě rozdílnými tituly, na hřišti se škvárovým povrchem bývalé Astonky. V roce 1964 si fotbalisté poprvé ochutnali travnatou plochu nového Ústředního (dnes Městského) stadionu, který byl oficiálně otevřen o rok později v roce 1965 při hromadných cvičeních tělovýchovné spartakiády. Stadion byl koncipován pro více sportovních činností, aby sloužil například spartakiádě, dojezdu etapy cyklistického Závodu míru na škvárovou dráhu, kterou spolu s odpovídajícími sektory využívali atleti.
Roku 1966 se TJ Spartak přejmenovala na TJ AUTO ŠKODA, která sdružovala třiadvacet sportovních odvětví a jedním z nich byl i fotbal. Fotbal byl úspěšný zejména v osmdesátých letech 20. století, kdy jeho existenci zaštiťovala místní automobilka (AZNP), která převzala do vlastnictví i areál Ústředního stadionu a zaměstnávala fotbalisty v různých provozech, především však jako preventisty závodního požárnického útvaru.
V letech 1983, 1984 (trenér Petr Polák) a 1986 (trenér Jaroslav Dočkal) skončilo mužstvo Auto Škoda Mladá Boleslav na 3. místě druhé celostátní ligy a mezi sportovní veřejností se tradovalo, že v té době nebyl v místních zodpovědných sportovních i společenských (což tehdy znamenalo politických) orgánech oficiální zájem podpořit vstup do první ligy. Úspěchem byla účast ve finále Českého poháru v závěru soutěžního ročníku 1977-78, jež se hrálo ve dvou zápasech. Mladá Boleslav první na domácím hřišti před 5500 diváků vyhrála těsně 1:0, ale odvetu vyhrál prvoligový Baník Ostrava na svém domácím hřišti 2:0 a radoval se tak ze zisku pohárové trofeje.
Nesnadná léta po změně režimu
Po sametové revoluci 1989 nová společenská situace a neúprosné tržní vztahy s fotbalovým klubem notně zatřásly, fatální byla především ztráta přízně AZNP. Automobilka hledala své místo na evropském trhu a její tehdejší šéfové sponzorství místních klubů a spolků nepovažovali za prioritní. Fotbaloví funkcionáři zvyklí na podporu automobilky bez její podpory neuměli klub postavit na vlastní nohy.
A tak klub do té doby považovaný za tradičního druholigového účastníka v roce 1992 sestoupil do České fotbalové ligy, což byla třetí nejvyšší tuzemská soutěž, a roku 1996 dokonce spadl do divize. S příchodem nového manažera Michala Doležala a trenéra Karla Stannera se podařilo postupně vyhrát divizi (1996-97) i ČFL (1997-98) a tak se od podzimní sezóny 1998 v Mladé Boleslavi opět hrála druhá nejvyšší tuzemská soutěž.
V nesmírně složitém období poslední dekády 20. století se mladoboleslavský fotbal zmítal v krátkodobých pokusech najít ekonomickou stabilitu způsoby, jež lze s odstupem let považovat za kuriozní. Například v soutěžním ročníku 1991-92 se stal na 222 dnů farmou Slavie Praha v její éře amerického mecenáše Borise Korbela. Podobně marným pokusem vybřednout z existenčních problémů se nakrátko v ročníku 1994-95 stal farmou Bohemians Praha.
V nezdařených slávistických a klokaních období opustilo Mladou Boleslav postupně až čtyřicet hráčů, kteří se okamžitě, případně později stali oporami různých celků nejvyšší soutěže, například Koloušek, Papoušek, Mašek, Kamenický a řada dalších. Naopak je potřeba zmínit, že při nesnadné cestě z divize do druhé ligy Mladé Boleslavi výrazně pomohli zkušení ligisté, jakými byli například Jiří Tymich a Petr Čermák.
Československá fotbalová liga se na jaře dohrála, ale ve druhém pololetí už se hrálo v oddělených českých a slovenských soutěžích na všech výkonnostních úrovních. Do samostatné české ligy se pro zahajovací ročník 1993-94 dostalo deset klubů z původní československé ligy a šest klubů z druhé ČMFL. V té době však prožíval mladoboleslavský fotbal svoji nejhlubší sportovní krizi…
Od roku 1990 mladoboleslavský fotbal používal název FK MLADÁ BOLESLAV, pod kterým po chvilkových koketování s přízní a podporou pražských klubů (FK Slavia Mladá Boleslav a FK Bohemians Mladá Boleslav) od roku 1995 hraje nadále.
V prvním soutěžním ročníku po návratu do druhé ligy (1998-99) obsadila Mladá Boleslav deváté místo, o rok později byla jedenáctá a v závěru ročníku 2001-02 pod vedením trenéra Josefa Hlouška bojovala o postup do první ligy, ale v konečném účtování zůstala třetí za postupujícími Českými Budějovicemi a Zlínem.
V roce 2001 zásadními změnami ve vedení začala nejúspěšnější éra v existenci mladoboleslavského fotbalu. V čele FK Mladá Boleslav se objevili Josef Dufek, František Petrtýl (spolumajitelé místní firmy GEMA) a Aleš Juranka (spolumajitel místní firmy Realstav MB), kteří klub přetvořili v akciovou společnost, iniciovali podporu města, obnovili spolupráci s automobilkou, následně přizvali další obchodní partnery, začali s přestavbou městského stadionu, především modernizací zázemí a přestavbou bývalé původně tréninkové plochy ve fotbalovou arénu pro pět tisíc sedících diváků na zastřešených tribunách, s umělým osvětlením a vyhřívaným trávníkem.
V létě roku 2024 se novým předsedou akciové společnosti FK Mladá Boleslav a vlastníkem majoritních 51% klubových akcií stal Mgr. David Trunda.
Postup do první ligy
Nové perspektivní vedení FK Mladá Boleslav se projevilo při oslavě 100. výročí organizované kopané v Mladé Boleslavi v roce 2002. S podporou Škoda Auto a.s. za přítomnosti čtyř tisíc diváků se uskutečnilo přátelské utkání tehdy druholigového mladoboleslavského týmu s bundesligovým mužstvem WfL Wolfsburg s nerozhodným výsledkem 2:2. Mladoboleslavští fotbalisté hráli v dresech s nápisem a erbem města Mladá Boleslav, později pod logem nejstarší tuzemské cestovní kanceláře Čedok. Od druholigové sezóny 2002-03 se na mladoboleslavském dresu pro domácí zápasy vyznávající základní klubové barvy modrou a bílou znovu objevil škodovácký šíp hlásající všem obnovené partnerství s místní automobilkou Škoda Auto.
S automobilkou jako oficiálním partnerem vedení FK Mladá Boleslav vyhlásilo v roce 2002 za sportovní cíl postup do nejvyšší tuzemské ligy a v té souvislosti zkvalitnění a stabilizování hráčského kádru, především však vytvoření materiálních a technických podmínek pro setrvání mezi českou fotbalovou elitou. Již na jaře 2003 klub splnil většinu požadavků programu Stadion 2003 vyhlášený Českomoravským fotbalovým svazem pro účastníky profesionální první ligy.
V závěru druholigového ročníku 2003-04 tři kola před koncem Mladá Boleslav doma porazila Pardubice 2:0 a hráči s trenéry i přítomnými 5300 lidmi v ochozech slavili postup do nejvyšší tuzemské soutěže, která se tehdy hrála pod titulem Gambrinus liga. Poslední dva zápasy sice Boleslavští nevyhráli, ale i tak druhou ligu dokončili na první příčce se ziskem pětapadesáti bodů za šestnáct vítězství a sedm remíz, když měli nejproduktivnější ofenzívu s padesáti góly v konkurenci šestnácti týmů. Boleslavský forvard Roman Bednář byl spolu s jihlavským Kaplanem nejlepším druholigovým kanonýrem, každý z nich nastřílel po deseti gólech. Mladá Boleslav se pyšnila druholigovým primátem v návštěvnosti s podzimním průměr 3076 a jarním dokonce 4834 diváků na jedno mistrovské utkání. Tomu se nevyrovnal žádný jiný druholigový ani polovina prvoligových klubů.
Při postupových bitvách mladoboleslavský dres oblékali brankáři Miroslav Miller, Pavel Kučera, hráči Václav Paleček, Jan Skoupý, Jaromír Šmerda, Adrian Vizingr, Radek Wozniak, Martin Čupr, Petr Krátký, Jiří Vít, Tomáš Čáp, David Gögh, Tomáš Procházka, Tomáš Cigánek, Marek Matějovský, Tomáš Kulvajt, Radek Divecký, Roman Bednář, Tomáš Sedláček, Miroslav Boniatti, David Rojka. Hlavními trenéry byli na podzim 2003 Martin Pulpit a na jaře 2004 Milan Bokša a Luděk Zajíc. Brankáře trénoval Jiří Macháček.
Dvacet ročníků mezi českou elitou
V roce 2024 završil tým FK Mladá Boleslav osmnáctý ročník nepřetržitého působení v nejvyšší české lize. Za tu dobu se umístil jednou na druhé a dvakrát na třetí příčce ligového pořadí, dvakrát vyhrál český pohár a desetkrát se kvalifikoval do předkol evropských soutěží. V historické tabulce samostatné české ligy, které se v období její existence 1993-2024 zúčastnilo pětatřicet klubů, je FK Mladá Boleslav na lichotivém desátém místě.
Přehled boleslavských umístění v české lize (bez nadstavbových skupin):
2004/05:14. Mladá Boleslav 26:35, 35 bodů + vyřazení v osmifinále českého poháru
2005/06: 2. Mladá Boleslav 50:36, 54 bodů + vyřazení ve 2. kole českého poháru
2006/07: 3. Mladá Boleslav 48:27, 58 bodů + vyřazení ve čtvrtfinále českého poháru
2007/08: 7. Mladá Boleslav 37:36, 42 bodů + vyřazení v osmifinále českého poháru
2008/09: 6. Mladá Boleslav 39:38, 46 bodů + vyřazení ve 2. kole českého poháru
2009/10: 8. Mladá Boleslav 47:41, 39 bodů + vyřazení ve 2. kole českého poháru
2010/11: 5. Mladá Boleslav 49:40, 46 bodů + vítězství v českém poháru
2011/12: 4. Mladá Boleslav 49:34, 50 bodů + vyřazení ve čtvrtfinále českého poháru
2012/13: 8. Mladá Boleslav 34:43, 38 bodů + prohra ve finále českého poháru
2013/14: 3. Mladá Boleslav 54:38, 50 bodů + vyřazení ve čtvrtfinále českého poháru
2014/15: 4. Mladá Boleslav 43:34, 46 bodů + vyřazení v semifinále českého poháru
2015/16: 4. Mladá Boleslav 63:37, 57 bodů + vítězství v českém poháru
2016/17: 4. Mladá Boleslav 47:37, 49 bodů + vyřazení v semifinále českého poháru
2017/18: 9. Mladá Boleslav 31:43, 34 bodů + vyřazení v semifinále českého poháru
2018/19: 7. Mladá Boleslav 52:44, 42 bodů + vyřazení ve 3. kole českého poháru
2019/20:10. Mladá Boleslav 48:52, 40 bodů + vyřazení ve čtvrtfinále českého poháru
2020/21:11. Mladá Boleslav 49:54, 39 bodů + vyřazení ve čtvrtfinále českého poháru
2021/22: 7. Mladá Boleslav 45:48, 38 bodů + vyřazení ve čtvrtfinále českého poháru
2022/23: 9. Mladá Boleslav 39:42, 37 bodů + vyřazení v osmifinále českého poháru
2023/24: 5. Mladá Boleslav 50:46, 44 bodů + vyřazení v osmifinále českého poháru
Dvakrát zisk pohárové trofeje
Na podzim 2010 začala Mladá Boleslav cestu českým pohárem ve druhém kole málo přesvědčivým vítězstvím v Trutnově 2:1 a ve třetím kole přešla přes Kunice po remíze 1:1 až v penaltovém rozstřelu 4:2. S dalšími soupeři se již měřila ve dvou zápasech. V osmifinále prohrála v Sokolově 0:3 a po domácí výhře 3:0 uspěla v penaltovém rozstřelu 6:5. Ve čtvrtfinále porazila nejprve doma a potom i venku Plzeň shodně dvakrát 2:1. V semifinále doma remizovala s Hanáckou Slavií Kroměříž 1:1 a venkovní výhrou 3:1 postoupila do finále, které se hrálo 25. května 2011 v Jihlavě. Finálový duel FK Mladá Boleslav – SK Sigma Olomouc skončil nerozhodně 1:1 a penaltový rozstřel vyzněl 4:3 pro Mladou Boleslav, která hrála v sestavě: Miller – Kysela, Rolko, Johana, Šírl – Mendy, Opiela, Kúdela (9. Procházka), Táborský (81. Dimoutsos) – Kulič (57. Řezníček), Chramosta.
Na podzim 2012, dva roky po premiérovém zisku pohárové trofeje, Mladá Boleslav začala pohár ve třetím kole v Letohradě remízou 1:1 a postoupila až po penaltovém rozstřelu 4:3. Potom přešla v osmifinále přes Třinec (venku 1:1 a doma 3:0), ve čtvrtfinále přes Slovácko (venku 1:0 a doma 3:1) a v semifinále přes Spartu (doma 1:1 a venku 2:1) do finále, které se hrálo v Chomutově 17. května 2013. Po nerozhodném finálovém duelu FK Mladá Boleslav – FK Jablonec 2:2 penaltový rozstřel Boleslav prohrála 4:5 a radoval se Jablonec. Boleslavští neúspěšné finále hráli ve složení: Miller – Kúdela, Johana, Ševinský, Bořil – Jarolím, Ščuk – Zahustel (72. Kysela), Chramosta, Mareš (85. Synek) – Nešpor (13. Ondřejka).
Na podzim 2015 začala Mladá Boleslav pohárové boje ve třetím kole jasnou výhrou v Klatovech 5:0 a dařilo se jí i v následujících dvojzápasech. Postupně přešla v osmifinále přes Karvinou (venku 1:0 a doma 3:0), ve čtvrtfinále přes Hradec Králové (venku 4:1 a doma 1:1), v semifinále přes Plzeň (doma 1:0 a venku 0:0) do finále, které se konalo v Teplicích 18. května 2016. Finálový duel FK Mladá Boleslav – FK Jablonec 2:0 byl vydařenou boleslavskou odvetou za prohrané finále z jara 2013 a druhým ziskem druhé nejprestižnější fotbalové trofeje v Česku. Boleslavská finálová sestava měla podobu: Šeda – Kysela, Kúdela, Čmovš, Fleišman (87. Pauschek) – Ščuk, Rada – Jánoš (68. Chramosta), Čermák, Kalabiška – Magera.
Na evropské scéně
Fotbalisté FK Mladá Boleslav úspěšně reprezentují město včetně nejbližšího geografického region, automobilku Škoda Auto, odborovou organizaci Kovo, společnost Ško Energo a řadu dalších obchodních partnerů, z nich v poslední době například společnosti s mezinárodním významem Lokotrans a Kumho, i v neposlední řadě celý český fotbal při častých mezinárodních střetnutích, kterých je každoročně spousta na přátelské úrovni v rámci přípravných období, ale také v prestižních soutěžích UEFA.
Bilance soutěžního působení FK Mladá Boleslav na evropské scéně má v roce 120. výročí klubové existence devět uzavřených kapitol s osmatřiceti zápasy, z nich čtyři byly v předkole Ligy mistrů 2006, šestadvacet v předkolech poháru UEFA či jeho nástupní Evropské lize a osm v základních skupinách poháru UEFA v podzimních sezónách 2006 a 2007. Při čtrnácti výhrách, osmi remízách a šestnácti prohrách je souhrnné skóre mírně nepříznivé 46:50.
Podzim 2006
Druhé předkolo Ligy mistrů:
FK Mladá Boleslav – Valerenga IF Oslo 3:1
Valerenga IF Oslo - FK Mladá Boleslav 2:2
Třetí předkolo Ligy mistrů:
Galatasaray SK Istanbul - FK Mladá Boleslav 5:2
FK Mladá Boleslav – Galatasaray SK Istanbul 1:1
Play off Poháru UEFA:
Olympique Marseille - FK Mladá Boleslav 1:0
FK Mladá Boleslav - Olympique Marseille 4:2
Základní skupina G Poháru UEFA:
FK Mladá Boleslav – Panathinaikos FC Atény 0:1
FC Rapid Bukurešť - FK Mladá Boleslav 1:1
FK Mladá Boleslav – Paris Saint-Germains FC 0:0
Hapoel Tel Aviv FC - FK Mladá Boleslav 1:1
Konečná tabulka skupiny G:
1. Panathinaikos FC Atény 2 1 1 3:4 7
2. Paris Saint-Germains FC 1 2 1 6:4 5
3. Hapoel Tel Aviv FC 1 2 1 7:7 5
4. FC Rapid Bukurešť 0 4 0 3:3 4
5. FK Mladá Boleslav 0 3 1 2:3 3
Podzim 2007
Play off Poháru UEFA:
FK Mladá Boleslav – US Cittá di Palermo 0:1
US Cittá di Palermo – FK Mladá Boleslav 0:1 (penalty 2:4)
Základní skupina C Poháru UEFA:
FK Mladá Boleslav – Villarreal CF 1:2
IF Elfsborg – FK Mladá Boleslav 1:3
FK Mladá Boleslav – AEK Atény 0:1
ACF Fiorentina – FK Mladá Boleslav 2:1
Konečná tabulka skupiny C:
1. Villarreal CF 3 1 0 7:3 10
2. ACF Fiorentina 2 2 0 10:4 8
3. AEK Atény FC 1 2 1 4:4 5
4. FK Mladá Boleslav 1 0 3 5:6 3
5. IF Elfsborg 0 1 3 3:12 1
Podzim 2011
Třetí předkolo Evropské ligy
AEK Larnaca – FK Mladá Boleslav 3:0
FK Mladá Boleslav – AEK Larnaca 2:2
Podzim 2012
Druhé předkolo Evropské ligy
FK Mladá Boleslav – Thór Akureyri 3:0
Thór Akureyri – FK Mladá Boleslav 0:1
Třetí předkolo Evropské ligy
FC Twente Enschede – FK Mladá Boleslav 2:0
FK Mladá Boleslav – FC Twente Enschede 0:2
Podzim 2014
Druhé předkolo Evropské ligy
FK Mladá Boleslav – NK Široki Brijeg 2:1
NK Široki Brijeg – FK Mladá Boleslav 0:4
Třetí předkolo Evropské ligy
FK Mladá Boleslav – Olympique Lyon 1:4
Olympique Lyon – FK Mladá Boleslav 2:1
Podzim 2015
Druhé předkolo Evropské ligy
FK Mladá Boleslav - Strømsgodset TF 1:2
Strømsgodset TF – FK Mladá Boleslav 0:1
Podzim 2016
Třetí předkolo Evropské ligy
FK Shkëndija 79 Tetovo - FK Mladá Boleslav 2:0
FK Mladá Boleslav – FK Shkëndija 79 Tetovo 1:0
Podzim 2017
Druhé předkolo Evropské ligy
Shamrock Rovers FC - FK Mladá Boleslav 2:3
FK Mladá Boleslav – Shamrock Rovers FC 2:0
Třetí předkolo Evropské ligy
FK Mladá Boleslav – KF Skënderbeu Korce 2:1
KF Skënderbeu Korce - FK Mladá Boleslav 2:1 (po prodloužení) penalty 4:2
Podzim 2019
Druhé předkolo Evropské ligy
FK Mladá Boleslav – FK Ordabasy Šymkent 1:1
FK Ordabasy Šymkent - FK Mladá Boleslav 2:3
Třetí předkolo Evropské ligy
FCSB – FK Mladá Boleslav 0:0
FK Mladá Boleslav – FCSB 0:1
Rozvoj mládežnického fotbalu
Mladá Boleslav byla a je známá péčí o mladé fotbalové talenty. Z iniciativy trenéra a experta mezinárodního věhlasu Milouše Kvačka byla průkopníkem fotbalových tříd na úrovni základních i středních škol. Vyrostli v nich fotbalisté, kteří pro Mladou Boleslav vybojovali mnoho sportovních úspěchů, ale také fotbalové osobnosti, které přerostly mladoboleslavský region a kopali do míče v mnoha jiných klubech tuzemských či dokonce zahraničních. FK Mladá Boleslav získala české mistrovské tituly v dorostenecké kategorii U19 v ročníku 2012/13 a v juniorské kategorii U21 v ročnících 2014/15 a 2016/17.
Od roku 2022 má rozvoj mládeže při FK Mladá Boleslav zastřešení statutem Klubové akademie se špičkovým personálním zabezpečením na profesionální úrovni.
Zajímavé osobnosti
Do Síně slávy FK Mladá Boleslav byli dosud uvedeni pánové Josef Donát (žurnalista), Jiří Holakovský (dlouholetý hráč a klubový funkcionář), Miloslav Venera (hráč a později trenér mládeže), Marek Matějovský (hráč), Luboš Pecka (hráč), Miroslav Miller (brankář), Radim Holub (hráč), Tomáš Sedláček (hráč), Jaroslav Král (starosta Benátek nad Jizerou a radní Středočeského kraje), Jiří Šimáně (podnikatel), Jiří Macháček (bývalý hráč a trenér brankařů), Pavlín Paša Jirků (bývalý ligový rozhodčí).
Mladoboleslavský fotbal se pyšní, že na jeho trávníku vyrostlo hodně dobrých fotbalistů, kteří se rozeběhli do světa a kopali za různé tuzemské i zahraniční kluby: Josef Ludl (Sparta Praha), Milouš Kvaček (Hradec Králové), Vladislav Lauda (Slavia, Olomouc), Josef Vinš (Bohemians, Slavia), Václav Koloušek (Slavia, Liberec, Dukla Praha, Příbram, Brno, Jihlava, italský Salernitana Calcio a rakouské Wacker Tirol a Wiener Neustadt), Petr Papoušek (Příbram, Liberec, Sparta, Ostrava), Jiří Mašek (Jablonec, Teplice, Viktoria Žižkov, turecké Malatyaspor a Ankaragücü, rakouský Swarovski Tirol, slovenský Ružomberok, kyperské Salamis Famagusta a Kinyras Peyias, německý Lokomotiv Leripzig), Jaroslav Kamenický (Bohemians), Jan Flachbart (Bohemians, Sparta, Jablonec, Olomouc, ruský Petrohrad, německý Neugersdorf), Roman Skuhravý (Jablonec, Ostrava, Plzeň, později trenér Jablonce, Opavy, Dukly Praha), Oldřich Pařízek (brankář Viktoria Žižkov, Dukla Praha, Jablonec, Příbram a v belgickém Royal Antverp, později trenér gólmanů také v Mladé Boleslavi), Tomáš Kuchař (Bohemians, Slavia, Teplice, Vítkovice, ruský Šinnik Jaroslavl, polský Szczecin, kyperský Aris Limassol), Jan Buryán (Viktoria Žižkov, Příbram, Karviná, slovenská Petržalka, polský Piast Gliwice), nebo bratři Petr Lukáš (Sparta, Jablonec, Liberec, Teplice, rakouský LASK Linz) a Pavel Lukáš (Sparta, Hradec Králové, Bohemians), Marek Matějovský (Jablonec, Sparta, anglický Reading), Jan Chramosta (Jablonec, Plzeň, Bohemians), Lukáš Hůlka (Hradec Králové, Bohemians), Lukáš Vraštil (Ostrava, Brno, Zlín), Daniel Kozma (Dukla Praha), Petr Vrabec (Sparta, německý Stuttgarter Kickers), Ondřej Zahustel (Sparta), Jan Vodháněl (Bohemians, rakouská Admira Mödling), Jan Šeda (brankář za holandský Waalwijk a indický Goa), Jan Bořil (Viktoria Žižkov, Slavia). Na mladoboleslavském hřišti vyrůstali také pozdější prvoligoví rozhodčí Pavlín Jirků a Ondřej Pechanec.
Z fotbalových osobností vychovaných v jiných tuzemských klubech v různých obdobích působili v mladoboleslavském dresu František Havránek (hrál za Liberec a Jablonec, později byl trenérem československé reprezentace), Břetislav Dolejší (brankář Dukla Praha, Slavia Praha a československé reprezentace), Miroslav Stárek (brankář Slavie, Sparty a československé reprezentace), Jaroslav Kotek (Sparta), Ladislav Prostecký (Sparta), Jaromír Navrátil (Brno, Bohemians, Slavia, Jablonec, Viktoria Žižkov), Milan Baroš (Ostrava, Liberec, anglické Liverpool, Aston Villa, Portsmouth, francouzský Lyon, turecké Galatasaray a Antalyaspor), David Jarolím (německé Bayern Mnichov, Norimberk, Hamburger SV, francouzský Thonon Gaillard), Jiří Štajner (Liberec, Sparta, německý Hannover), Petr Johana (Liberec, Sparta, turecký Manisaspor, rakouský Wiener Neustadt), Jan Rajnoch (Sparta, Bohemians, Slovácko, Liberec, Olomouc, německý Cottbus, turecké Ankaragücü, Sivasspor, Demirspor), Ondřej Kúdela (Slovácko Sparta, Liberec, Slavia, kazašský Ordabasy Šymkent), Adrian Rolko (Hradec Králové, později trenér v Mladé Boleslav a Hradci Králové), Michael Papadopulos (Ostrava, Karviná, německé Leverkusen a Cottbus, nizozemský Heerenveen, ruské Soči a Rostov, polské Zaglebie Lubin, Piast Gliwice, Korona Kielce), Václav Procházka (Plzeň, Slovácko, Ostrava, Zlín, turecký Osmanlispor), Marek Suchý (Slavia Praha, ruský Spartak Moskva, švýcarská Basilej, německý Augsburg), Jiří Skalák (Sparta Praha, Slovácko, Brno, slovenský Ružomberok, anglické Brighton&Hove Albion a Millwall).
Výrazným způsobem se do srdcí a pamětí mladoboleslavských příznivců zapsali i fotbalisté cizích národností, a to především bosenský záložník Jasmin Ščuk (Slavia, turecké Erzurumspor a Altay), francouzský útočník Alexandre Noël Mendy (Příbram, Most, anglický Chesterfield, německé Hansa Rostock a Saarbrücken), francouzský kreativní středopolař Ludovic Sylvestre (španělská Barcelona, francouzský Štrasburk, Sparta, Plzeň, anglický Blackpool, turecký Rizespor a po skončení hráčské kariéry sportovní ředitel pařížského klubu Red Star), ofenzivní hráč z Pobřeží slonoviny Tiémoko Konaté (Sparta, dánský Vendsyssel), ruský forvard Nikolay Komlichenko (Liberec, ruské Novorossiysk, Dynamo Moskva a Rostov).
V Mladé Boleslavi pochopitelně působila dlouhá řada známých a více či méně úspěšných trenérů, z nich například legendární Rudolf Vytlačil, Ladislav Ženíšek, Ladislav Koubek, Josef Pajkrt, Milan Kollár, Jaroslav Dočkal, Josef Jebavý, Milan Šmarda a jeden z nejúspěšnějších koučů v druholigové éře Petr Polák, jenž v mladoboleslavském dresu působil i dlouho jako aktivní fotbalista.
