Akademie je na dospělou ligu dobrá příprava, tvrdí stoper Král

V letošní zimní přípravě kopal ve všech šesti zápasech podobně jako ostřílenější Suchomel, Suchý, Kostka, Pulkrab, Mareček a Ladra, dokonce z nich odehrál nejvíce minut. V právě rozběhnuté jarní sezóně FORTUNA:LIGY nastoupil do defenzivní lajny v pěti z dosavadních šesti utkání. Prvoligovou premiéru měl nelehkou, neboť ji absolvoval v Doosan Aréně proti plzeňské Viktorii a jejímu dvoumetrovému beranidlu Tomáši Chorému.
„Premiéra v první lize byl splněný sen. Bylo to něco, na co jsem se dlouho těšil a když se nám zápas celkově vyvedl, tak se ten zážitek ještě umocnil. Bylo to opravdu skvělé."

Byl jste před prvním zápasem hodně nervózní?
„Čekal jsem, že budu nervóznější, než jsem nakonec byl. Všichni mně v kabině pomohli, trenéři i spoluhráči. Zdůrazňovali, že ať se stane cokoliv, tak vědí, že jsem dobře připravený a zvládnu to."

Jak moc vám premiéru ztížilo plzeňské prostředí a mohutný útočník soupeře Chorý?
„Před zápasem jsem se připravoval, že bude zkoušet víc dohrávat se snahou rozhodit mě, protože si určitě byl vědomý, že jde o můj první zápas v lize, ale čím déle jsem byl na hřišti, tím ty předzápasové pocity opadávaly a tím méně vnímal, že mým protihráčem je jeden z nejlepších útočníků v lize."

Co vaší zvládnuté premiéře říkali blízcí, známí a kamarádi?
„Bylo neuvěřitelné, když všichni psali, jak jsou na mě hrdí. Vlastně jsem si ten zápas prožil celý ještě jednou pročítáním gratulací..."

Jaká je česká liga pro mladého fotbalistu, když do ní vlítne se zkušenostmi z dorostu a třetí ligy?
„Fyzicky hodně náročná, při prvoligových zápasech je hodně běhání a soubojů, navíc se v současné době náročnost umocňuje tím, že hrací plochy nejsou pro fotbal ideální."

Máte nějaké fotbalové vzory?
„Vždycky jsem sledoval všechny hráče, jelikož jsem od malička prošel všemi pozicemi v sestavách. Teprve poslední dva roky se objevuji pravidelně na pozici středního obránce a od té doby jsem si hodně oblíbil Rubéna Diaze v Manchester City a Ronalda Arauja v Barceloně."

Je snadné nebo složité skloubit školu s profesionálním sportem?
„Občas je to hodně náročné, mnohdy náročnější, než by neznalý člověk řekl, když se nakupí hodně učení ve škole, ale musím říct, že se všichni z mého okolí snaží pomáhat."

Kdo patří k vašim fotbalovým i nefotbalovým kamarádům?
„V kabině áčka jsem sedával vedle Lukáše Maška, než odešel na jarní hostování do Chrudimi, a tak se nyní nejvíce bavím s Honzou Buryánem, se kterým se kamarádíme i mimo fotbalovou kabinu."

Připravila vás mladoboleslavská fotbalová akademie pro velký fotbal?
„Rozhodně ano. Prošel jsem si celou akademií a musím říct, že všichni trenéři mě podporovali, abych byl sám sebou a to pomohlo úplně nejvíc k tomu, abych mohl nyní hrát v nejvyšší lize. Kdybych měl jednoho z nich jmenovat, tak určitě Marka Maňase, který mě měl asi nejdéle z celé akademie."

Jaké byly vaše pocity při prvním pozvání mezi prvoligové dospělé fotbalisty?
„Když mě poprvé pozvali do áčka, byl jsem nervózní z toho, že jsem nevěděl, co mám čekat od tréninkového procesu i od kabiny. Ale brzo nervozita opadla, stačil první týden na aklimatizaci. Absolvoval jsem už druhou přípravu s dospělým áčkem a po loňské letní trošku mrzelo, že jsem nedostal šanci, ale na začátku té letošní jsem cítil, že by mohl přijít můj čas, protože mně vyhovovalo, co trenéři hned zkraje nastavili. Vím, že mám pořád hodně co zlepšovat. V defenzivní fázi asi předvádím, co bych měl, i když tam určitě nějaké taktické chyby jsou a potřebuji se v nich zlepšovat, v tom mně pomáhá Marek Suchý. Co se týká mezihry, tam vidím velký prostor pro zlepšení. Se zkušenými hráči a především s Markem Suchým se o tom bavíme neustále, skoro denně o různých taktických věcech."