Bolestivost ligové prohry
Každá prohra bolí. V životě všeobecně i speciálně ve fotbale. Některá více, jiná méně. Ta boleslavská na Spartě z předposlední říjnové neděle obzvlášť hodně, neboť přinejmenším jeden bod za remízu byl na dosah.
Ewerton nastřelil břevno, Fila trefil tyč soupeřovy branky. A z dalších nevyužitých boleslavských šancí trenér Karel Jarolím za nejvyloženější označil nezdařenou dorážku Suchého krátce po změně stran. Také Sparta spálila srovnatelné množství příležitostí, než v nastavených čtyřech minutách tu zcela poslední proměnila ve šťastné vítězství. „Po našem výkopu jsme při vráceném balónu nechali soupeři mnoho volného prostoru," litoval Karel Jarolím nezvládnutí herní situace před obdržením jediného gólu. „Balón jsme po výkopu měli na svých kopačkách, ale rychle se vrátil před naši bránu, kde jsme byli rozhození a bohužel inkasovali," potvrdil trenérova slova stoper Marek Suchý.
Sparta se s čerstvě získanými třemi body uvelebila na druhé ligové příčce. Boleslav toužebně pokukující po elitní šestce zatím zůstává ve středové skupině ligové tabulky. Konkrétně na devátém místě za šestým zaostává o pět bodů.
Po odehraných devadesáti minutách základní hrací doby to vypadalo na porušení tradice vzájemných duelů Boleslavi se Spartou, podle níž se v předchozích čtyřiatřiceti střetnutí nestalo ani jednou, že by někdo ze soupeřů neskóroval. Nejtěsnější výhra 1:0 z letošního října byla devátá v historické výsledkovém výčtu. Udála se třikrát ve prospěch Boleslavi (dvakrát venku a jednou doma) a šestkrát k radosti Sparty (pětkrát doma a jednou venku).
