Trenér Jarolím ze sestupu strach nemá

Máte strach ze sestupu?
„To ne. Bylo by smutné, kdybych ho měl. Myslím, že to by člověk nedokázal skrýt a hráči by ho vycítili. Věřím tomu, že když budeme pokračovat v cestě, kterou jsme započali, půjdeme nahoru. Cítím dobrou atmosféru a zájem kluků na sobě pracovat a zlepšovat se. Věřím, že boj o záchranu zvládneme."
Myslíte si, že kvůli tomu, že po sezoně spadnou přímo tři týmy, bude bitva o záchranu ještě vyhrocenější a vyrovnanější než v minulosti?
„Může to tak být, to je jasné, i proto bude pro nás každý zápas velice důležitý. Jisté ničím si ale nemůžou být ani kluby, které jsou teď o několik bodů nad námi."
Proč jste vlastně na nabídku Mladé Boleslavi kývl?
„Kdybych necítil, že mám motivaci, chuť a energii, nešel bych do toho. Nějaký čas jsem ale v Boleslavi strávil, zažil jsem tady hezké okamžiky a je na co vzpomínat. Bohužel teď jsme sem šli v situaci, kdy mužstvo nebylo v dobrém rozpoložení. Doufali jsme, že se nám v posledních čtyřech kolech na podzim podaří získat víc bodů, bohužel se tak nestalo. Nezbývá nám nic jiného než dát mužstvo dohromady po všech stránkách a na jaře vykročit k záchraně. Jsme v postavení, kdy nemůžeme přemýšlet o ničem jiném, než abychom se co nejdříve dostali ze sestupových vod. Prioritou je zachránit ligu."
Chtěl jste svým návratem na lavičku také ukázat lidem, že Karel Jarolím je pořád tady a že stále může v lize působit?
„Tohle v tom nebylo. Samozřejmě doba bez trénování nebyla jednoduchá, ale byl jsem smířený s tím, že když se nenaskytne nic, co by pro mě bylo zajímavé, na lavičce se už neobjevím. Chybělo mi to, ale naučil jsem se bez trénování žít. Opravdu necítím potřebu něco někomu dokazovat. Myslím, že něco se mi podařilo, snad bylo víc toho podařeného než špatného. Fakt je ten, že jsem si odpočinul a mám energii. Kdyby mě to nebavilo, nešel bych do toho. Opravdu to chci dělat, abych pomohl. Chci, aby ta práce k něčemu byla. Myslím, že jsem snad ještě schopný něco slušného předat. Když se kluci budou pod mou rukou zlepšovat, budu nejšťastnější člověk na světě."
Po konci u národního týmu jste měl i jiné nabídky?
„Ano, ale nechci o nich mluvit. Něco se objevovalo, ale já jsem nechtěl jít do jakéhokoliv angažmá jen proto, že budu pracovat. Pro mě ta práce musí mít nějaký smysl, i když si teď možná oponuju v tom, že jsem šel do Boleslavi. Ale mě tyhle výzvy baví. Jsme ve fázi, kdy musíme dát mužstvo dohromady, aby bylo cítit, že jsme tým. Na druhou stranu jsou tu mraky nadějných mladých hráčů a s nimi mě baví pracovat. A když se zlepšují a rostou jejich výkony, je to pro mě naplnění práce."
Ovšem necítíte se teď spíš jako psycholog než trenér?
„Logicky ano. Ale jak už jsem říkal dříve, do téhle situace se dostali především hráči, protože oni byli na hřišti. A nikdo jiný to za ně nezachrání, oni jsou nositeli výkonu. My jsme tu od toho, abychom je usměrnili, aby mezi námi vznikla vzájemná důvěra a my je přesvědčili o tom, že to, co po nich chceme, je správná věc. Pak záleží na hráčích, aby byli schopní a ochotní přenést všechno na hřiště."
Jak moc vám chybí delší zimní pauza?
„Zázraky se nedějí. Samozřejmě bych uvítal, kdyby trvala zimní příprava aspoň měsíc, dalo by se s mužstvem udělat víc. Ale je to tak, jak to je. Od všech hráčů cítím, že mají chuť. Vidím to v přístupu na tréninku, ale podstatné bude, jak dokážeme tréninkové úsilí přenést do zápasů."
Musel jste po svém příchodu něco razantně měnit?
„Nepátral jsem po tom, jak to vše probíhalo před mým příchodem. Mohu soudit jen z toho, co jsem viděl. Nechci, aby to vyznělo špatně, protože každý trenér má svou představu, jak by mužstvo mělo být připravené a jakým způsobem by mělo hrát. Podle mých představ to tu nebylo. Na fotbal, jaký chci praktikovat, je potřeba být připraven dobře fyzicky. Dalšími věcmi jsou pak psychika a sebevědomí, na všem se snažíme pracovat."
Z nových hráčů má největší jméno záložník Milan Jirásek, o jehož příchodu z Baníku Ostrava se jedná. Co si od něj slibujete?
„Až na hřišti uvidíme, jakým bude přínosem. Je to hráč, který má nějaké zkušenosti, je to fotbalový typ, ale bez nezbytné práce nic nepůjde. Jen na fotbalovost člověk nemůže spoléhat."
Z hostování v Jablonci se vrátil Tomáš Ladra, který měl na podzim slušnou formu. Měl by být jedním z lídrů týmu?
„Věřím, že podzimní formu prodá. I z jeho chování na trénincích vidím, že chuť má. Je to Boleslavák. Já byl v podstatě u toho, když přecházel do dospělého fotbalu. Řekl bych, že za tu dobu, co jsem ho neviděl, vyzrál. Věřím, že nám pomůže."
Přípravu absolvuje i Marek Matějovský, který se vrací po roce po vážném zranění. V jakém je stavu?
„Ve čtvrtek s námi absolvoval první společný trénink, možná to chvíli potrvá. Marek je ve věku, kdy o fotbale přemýšlí jinak, než když mu bylo dvacet nebo pětadvacet. I pro nás je obrovským přínosem, skutečně může být naší prodlouženou rukou v kabině i na hřišti. O jeho kvalitách je zbytečné mluvit. Bude důležité, aby byl zdravotně v pořádku a byl připravený po fyzické stránce."