Nevím, zda to bylo neumění, nebo leknutí, přemítal Minář
Z první podzimní výhry měl boleslavský trenér Ladislav Minář radost, ale zároveň neskrýval podiv nad tím, jak klopotně se k ní jeho svěřenci dopracovali, když hráli proti oslabenému soupeři.
„Nevím, co si mám myslet nad tak rozehraným utkáním, kdy vedeme o dva góly, soupeř dohrává v deseti a my si s ním nedokážeme poradit. Smekám před Jabloncem a zároveň jsem naštvaný na své hráče. Některé věci byly pro mě nepochopitelné. Nevím, zda to mám považovat za neumění, nebo za leknutí z toho, že jsme mohli snadno vyhrát," povzdechl si Minář. „Do konce utkání jsem si nevšiml, že by Jablonec hrál v deseti. Po třetím vstřeleném gólu jsem si myslel, že utkání v klidu dohrajeme, ale Jablonec zase snížil. Chvilkami jsem se mohl ukřičet, ale hráči byli v takovém stresu, že nedokázali na mé pokyny reagovat. Bylo těžké hráče usměrnit," připustil Minář. Uznal, že Jablonečtí hráli velmi dobře. „Za body jsme rádi, moc je potřebujeme, ale musíme je za týden potvrdit doma," dodal.
Jablonecký trenér Václav Kotal byl o poznání smutnější. „Utkání se mi nehodnotí dobře, začali jsme ho špatně hrubou chybou a gólem z penalty. Když jsme před přestávkou snížili, věřil jsem, že můžeme vyrovnat, ale když jsme dostali třetí gól, už jsme vyrovnat nedokázali, už jsme nehráli tak organizovaně, jako do té doby. I když jsme snížili opět na rozdíl jednoho gólu, tak brankář soupeře svůj tým podržel vynikajícími zákroky."
