Mistrovský Petrohrad zrál dva roky, vzpomíná Šírl
Za necelý půlrok se zkušený levý bek Radek Šírl cítí v Mladé Boleslavi jako doma a touží s pojizerským týmem postoupit do Evropy. Zápasy evropských pohárů považuje za svátky, kterých není ve fotbalové kariéře nikdy dost.
Zanedlouho třicetiletý Radek Šírl se s fotbalem hodně nacestoval, ačkoliv mimořádný počet klubů nevystřídal. Z Rudné přes Admiru/Slavoj a vršovické Bohemians se dostal do Zenitu Petrohrad, na jehož soupisce byl od prosince 2002 do září 2010. Na podzim loňského roku přišel do FK Mladá Boleslav.
Jestliže s Mladou Boleslaví byl při zimní přípravě na pětidenním soustředění v podkrkonošském Lánově a posléze na desetidenním herním kampu v tureckém Beleku, tak v petrohradských barvách pobýval na cestách nepoměrně více času.
„To se nedá vůbec srovnat. Co se týká cestování je s boleslavským klubem zima příjemnější než s ruským týmem. S ním jsme byli pokaždé dva a půl měsíce na různých soustředěních, mezi kterými bývaly jen několik dnů pauzy."
Kde jste všude s Petrohradem trénoval a hrál?
„Začínali jsme v Dubaji, potom dvakrát pobyli ve Španělsku a někdy i v Turecku. Byli jsme například i v Nizozemí."
Snese současný pobyt v tureckém Beleku kvalitativní srovnání s tím, co jste zažil s Petrohradem?
„Určitě ano. S boleslavským týmem jsme ubytovaní v super hotelovém komplexu, podmínky na trénink i na regeneraci máme výborné. Ale Belek je turecký venkov a po tréninku není kam jít. To například ve Španělsku jsme měli více možností společensky se odreagovat od fotbalu."
A čím vás zaujala Dubaj?
„Než jsem se tam podíval poprvé, netušil jsem, co můžu od tamní pro nás zvláštní společnosti očekávat, a mísila se ve mně zvědavost s obavami. Líbilo se mně, jak tam jsou všichni v obrovské pohodě a bez pospíchání. Po tom, co jsem viděl na vlastní oči, si už dnes dokážu představit, že bych tam vydržel chvíli žít. Samozřejmě s fotbalem, jinak ne. Fotbalové angažmá bych dvě či tři sezony v Dubaji zkusil."
Momentálně máte dvouletou smlouvy v Mladé Boleslavi. Už jste se po pěti měsících plně aklimatizoval, když jste před tím hrál a žil téměř osmi let v Rusku?
„Parta v boleslavském mužstvu je skvělá. Dovoluji si tvrdit, že jsem už v Mladé Boleslavi doma."
Jak vnímáte minimální proměny současného boleslavského kádru?
„Podle mých zkušeností je určitě plus, když je tým nějaký čas pohromadě. V Rusku se to zkraje mého působení hodně měnilo. Ale teprve když se vytvořila parta, který hrála s minimálními změnami dvě sezóny, stmelil se tým tak dokonale, že to Zenitu vyneslo nejen mistrovský titul v Rusku, ale i vítězství v evropském poháru UEFA. Ale tím nejsem proti příchodu nových hráčů a zvyšování konkurenčního prostředí. To je potřebné v každém fotbalovém týmu."
Boleslav touží zopakovat účast v evropském poháru. Je i pro vás postup do evropského poháru mimořádně motivující, když jste v něm sehrál spoustu zápasů a dokonce ho i vyhrál?
„Každé utkání evropského poháru je pro fotbalistu svátek. Nezáleží na tom, kolik jich odehrál a jaké má zkušenosti. Doufám, že v letošním jaře uhrajeme s Boleslaví postup do Evropy. Máme nadějně rozehrané obě možné cesty a jestli by snad někdo v postup nevěřil, bylo by to špatně. Pro hráče je postup do evropského poháru jasný cíl a když jsme tak blízko, byla by škoda to pokazit, i když si uvědomujeme, že není vůbec jednoduché se do Evropy dostat."
V zimní přípravě i při soustředění v Turecku jste pro to udělali, co bylo potřeba?
„Jsem přesvědčený, že ano. Počasí se nám po celou dobu pobytu vyvedlo, tréninkové podmínky byly dobré a zápasy se zahraničními soupeři kvalitní na to, aby bylo vidět, co ještě máme do zahájení mistrovské sezóny napravovat a dohánět."
