Výlet na kolech

Naskládali jsme kola do aut a vyrazili směr Kuřívody, kde byl náš základní tábor, zde jsme nechali auta, doladili poslední opravy na kolech a mohli vyrazit. Celý výlet jsem rozdělil do čtyř etap, se zastávkami na občerstvení a na kochání se krajinou ( někteří to kochání vzali opravdu důkladně a občas se muselo čekat... smích). První naše zastávka měla být v hospůdce Na Pince, po prvních 18 km opravdu toužebně očekávaná. Hospůdka v krásném malebném údoli na nás bohužel čekala s velkým překvapením, s nápisem NA PRODEJ. Takže co teď, na některých byla vidět již únava a potřeba si odpočinout. Pokračovali jsme tedy cestou směrem do 6 km vzdálené Osečné, k našemu velkému překvapení na nás čekala hospoda na hřišti opět zavřená a najednou bylo po náladě !!!!! Úsměvy se z tváří vytratily a my hledali další občerstvovací zastávku, bylo štěsti, že nebyla daleko. Na náměstí už nás čekali, až na paní Pavlišovou.... ta si s rodinou odskočila do jiné.... Po hodině a půl jsem zavelel k odjezdu směr Hamr na Jezeře, čekala nás cesta lesními zákoutími této malebné krajiny. Notně posilněni ze zastávky v Osečné nám cesta ubíhala opravdu rychle, po 7 km jsme dorazili na hráz zdejšího jezera. Zde se naše cesty rozdvojily, kluci do cukrárny na zmrzlinu a rodiče do přímo se nabízející roubenky, ta poskytla další dávku zlatavého moku, jelikož bylo opravdu teplo tak se musely tekutiny doplňovat. Někteří to pojali opravdu s velkým zaujetím, ale to nevěděli co nás ještě čeká. Zde jsme již měli našlapáno 25km a ještě stejná dávka km nás čekala na cestě zpět. Tu jsme ale nepojali jenom jako cestu, že se vracíme... Kluci si to opravdu užívali, tak jsem jim chtěl dopřát zážitek a malinko pozměnil trasu, ukázalo se, že navštívení 6 km vzdálené průrvy Ploučnice, byla dobrá volba. Skalní masiv, u kterého nechybělo občerstvení poskytl klukům osvěžení, jak doplněním tekutin, tak i při koupání v říčce. Odtud už nás čekala cesta přes Mimoň až do Hvězdova, tato cesta byla zpestřena kopcem Ralsko a vyhlídkou na Skalní hrad, trasa to byla různorodá s vrchařskými prémiemi až po delší táhlé klesání. Některým byla už cesta malá a tak si to zkracovali přes příkopy a pastviny, jediné štěstí bylo, že v ohradnicích nebyl proud, to by nám pan Hubáček "svítil" jak farář od Hoštic.... smích. Po přijezdu do Hvězdova, ( poslední občerstvovací úsek ) jsme měli v nohách úctyhodných 45km, rodiče padli ke stolům a říkali, že dál už nepojedou, když vtom někdo z kluků našel gumový balón... a už to bylo!! Hodili helmy místo tyčí a na zdejším asfaltovém hřišti začali hrát fotbal. Rodiče nevěřícně kroutili hlavou, pani Pavlišová hned dvakrát, nezbyla na ni topinka!!! Po hodinové pauze nás už čekal poslední závěrečný úsek nádhernou krajinou obory Židlov, zde už mě někteří rodiče proklínali, viďte paní Blažková.... ale byla jste statečná! Tato část měřila 13km a v 8 hodin večer jsme si mohli říci, máme to za sebou.

Chtěl bych všem poděkovat za účast, opravdu si toho vážím a klukům za vytrvalost, kterou prokázali, myslím, alespoň podle dojmů, které jste mi sdělovali, že snad nikdo nelituje společně stráveného dne!

Zase někdy příště zdraví vás Váš trenér....

Chtěli bychom poděkovat našemu trenérovi Dušanu Salačovi za krásný výlet, bylo vidět, že si s jeho přípravou dal velkou práci a celý den se snažil, aby byli všichni spokojeni. A to se mu povedlo!! Kluci ukázali, že jsou jedna parta a to určitě i díky němu.

Děkují rodiče a děti