Kalina fotbal proti Kladnu ještě nehrál

Protože bydlel hned vedle zákolanského hřiště a táta fotbal hrál, nebylo pochyb, jakému sportu se malý Václav bude věnovat. „Žádný jiný sport jsem nezkoušel, odmalička jsem běhal po fotbalovém trávníku,“ vzpomíná a zároveň upřímně dodává, že si první opravdový zápas v dresu nevybavuje. Prostě pohyb po fotbalovém hřišti byl zcela přirozenou součástí jeho dětství. Po zákolanských začátcích hrál jednu sezónu v žákovském družstvu za sousední Koleč a v roce 1991, když mu bylo dvanáct let, přešel do Kladna, kde navštěvoval sportovní třídu základní školy a později se vyučil zednickému řemeslu. „Jestli bych dokázal postavit dům? To se neodvažuji tvrdit, ale řemeslo jsem úplně nezapomněl. Nedávno jsem rodičům obkládal kuchyň a zatím jim to drží...“

Profesionálním fotbalistou je již čtyři roky. „Určitě je to jiný život, než když člověk chodí běžně do práce a fotbalu se věnuje jenom po zaměstnání a o víkendech. Profesionální fotbal je hodně o životosprávě.“ Přestože fotbalová profese Václavu Kalinovi hodně ovlivňuje životní styl, tak o kamarády nepřišel. Chodí s nimi fandit kladenskému hokeji, případně zajde na pivo. „Ale jenom o fotbalové dovolené.“
Většinu volného času věnuje rodině, to znamená manželce Petře a dvouletému synovi Václavovi. „Pomalu už začíná kopat a snad z něho bude fotbalista, i když jej nutit nebudu.“

Většina Kalinovy kariéry je spojená s kladenským fotbalem. Když ve svém posledním dorosteneckém půlroce začal trénovat a hrát s dospělými, spadlo Kladno ze třetí ligy do divize. „Takže jsem vlastně v kladenském áčku začínal sestupem. Potom jsem hrál dva roky divizní soutěž a byl u postupu do třetí ligy. Tu jsem hrál jenom chvíli, protože jsem se zranil.“
Po operaci kolena a rekonvalescenci se rozehrával v týmu oblastního přeboru Sokol Koleč. Do Kladna se vrátil a hrál s ním druhou ligu, kterou administrativně převzalo od Neratovic. Na postupu z druhé do první ligy v loňském roce se výrazně podílel. Oprávněně si tak užil i velkých oslav.

Václav Kalina byl u toho, jak se Kladno hrabalo z divize do první ligy. Stal se jednou z ikon novodobého vzestupu kladenského fotbalu a v ligovém ročníku 2006/07 jej experti i fandové bez přehánění považovali za oporu a nejlepšího člena kladenského týmu. „Postup s Kladnem do první ligy je určitě můj dosavadní největší fotbalový úspěch. A co bych si ještě přál s fotbalem zažít? Když už jsem se dostal do ligy, tak bych chtěl vyhrát titul.“
Kalina většinou hrával ve středové řadě. V Kolči jej chvíli zkoušeli v útoku, ale jeho místo je v záloze a střílení gólů nepatří k prvoplánovaným činnostem. Přesto se do šancí dostává poměrně často. Například v letošní jarní sezóně v kladenském dresu proti Mladé Boleslavi se probil čtyřikrát před brankáře Millera. Ovšem neuspěl ani jednou. „Na to, jak často se dostávám do šancí, bych asi měl dávat více gólů, než jenom tři za rok,“ sebekriticky prohlíží statistiku.

V Gambrinus lize ročníku 2006/07 nastoupil za Kladno k osmadvaceti zápasům a při druhém startu za Mladou Boleslav před dvěma týdny v Olomouci zaokrouhli své působení v elitní tuzemské společnosti na třicet utkání. První ligový gól dal na Stadionu Františka Kloze při utkání Kladno – Olomouc 3:2 v neděli 24. září 2006. „Dával jsem gól na dva nula a poločas jsme tři nula vyhráli,“ vzpomene si po chvilce zamyšlení. „Žádné mimořádné oslavy nebyly, ale v kabině jsem do společné kasy zaplatil tisícovku.“
Druhý ligový gól přidal v loňském listopadu v Mostě a třetí v letošním dubnu v Českých Budějovicích. Třikrát se v lize trefil za Kladno a další góly už by měl střílet v boleslavském dresu. Třeba i do kladenské branky. „Když se do šance dostanu, tak ji snad nezahodím, jako na jaře proti Boleslavi,“ prohlašuje odhodlaně i když netají, že utkání proti Kladnu bude mimořádný zážitek.
„Proti Kladnu to bude hodně divné, nikdy jsem proti němu nehrál, protože jsem tam byl od žáků a jsem na to sám zvědavý, jaký to bude pocit.“ Přiznává, že si tu situaci ani nedovede pořádně představit a s blížícím se termínem utkání Mladé Boleslavi s Kladnem na něho dolehne nervozita. „Bude to zvláštní zápas a doufám, že tentokrát nezazdím tolik šancí, jako na jaře.“

Při středočeském derby se očekávají plné tribuny boleslavského městského stadionu, ačkoliv Česká televize dává na svém speciální sportovním kanálu ČT4 přímý přenos. Mezi diváky jistě bude otec Václava Kaliny. „Jezdí na všechny utkání a přijede se podívat i tentokrát.“ Bude fandit Kladnu nebo Mladé Boleslav? „Určitě bude fandit mně.“ Když v letošním létě Václav Kalina podepsal profesionální smlouvu s FK Mladá Boleslav, zbývalo mu jenom pár dnů do osmadvacátých narozenin. Do hráčského kádru se zařadil v průběhu rakouského soustředění. Zápasovou premiéru si odbyl v přáteláku proti tureckému Genclerbirligi SK, kdy připravil finálními přihrávky góly Holubovi a Ordošovi. Bydlí v Kladně, odkud do Mladé Boleslavi dojíždí a těší se na atraktivní zahraniční soupeře v evropském poháru.

Máte nějaké záliby nebo koníčky?

„Nesportovní záliby ani sběratelské vášně nepěstuji, nemám na ně čas.“

A když už nějaké volno máte, jak si ho užíváte?

„Věnuji se rodině a především synovi.“

Baví vás kromě fotbalu také jiný sport?

„Chodím fandit kladenskému hokeji.“

Máte oblíbenou hudbu případně konkrétní kapelu?

„Kabát.“

Co si rád přečtete?

„Knížky moc nečtu, jenom noviny a z nich hlavně Sport.“

Na čem si pochutnáte?

„Na klasickém českém jídle knedlo-vepřo-zelo s plzeňským pivem, ale v sezóně jím hlavně těstoviny a k pití si dávám nejčastěji coca colu.“

Jaké jsou vaše oblíbené barvy?

„Modrá a bílá, což jsou shodou okolností klubové barvy Kladna i Boleslavi.“