Nečas zdědil slavné jméno a fotbalový talent

Řeč je o dvou rozdílných fotbalistech, ale z jedné rodiny. První se narodil v srpnu 1969 a druhý v lednu 1988. Otec Radim Nečas v nejvyšší tuzemské lize odkopal 341 zápas (Baník Ostrava, Slavia Praha, Union Cheb, FK Jablonec) a nastřílel 79 gólů, ale hrál také slovenskou (Slovan Bratislava) a řeckou (Xanti) ligu. Syn Radim Nečas dosud posbíral jenom čtyři ligové starty v sešívaném dresu Slavie Praha po tak málo minutách, že dohromady nedají ani délku jednoho regulérního zápasu.
„Je to hráč budoucnosti, kupovali jsme jej jako nástupce Marka Matějovského," vysvětlil překvapivý zimní transfer mezi Slavií a Boleslaví fotbalový prezident Josef Dufek. A s talentovaným mladíkem se dohodl na čtyřletém kontraktu. Experti o mladém Nečasovi říkají, že po svém tátovi zdědil míčovou techniku. On sám si moc tátových fotbalových parádiček nevybavuje a pár povedených kousků viděl jen na archivních video záznamech nebo o nich slyšel vypravovat.
Dnes Radim Nečas senior je asistentem trenéra Zákostelského v druholigové Čáslavi a studentem nejvyšší trenérské profesionální licence, Radim Nečas junior je profesionálním fotbalistou ve službách FK Mladá Boleslav a studentem posledního ročníku pražské obchodní akademie. Bydlí v pražské části Černý most, odkud má do Mladé Boleslavi jednodušší a časově kratší cestování, než na Strahov, kde trénoval se Slavií.

„Fotbal jsem začal hrát za rodný Frýdek-Místek a od svých deseti let jsem působil ve Slavii Praha až do konce roku 2006, než jsem přestoupil do Mladé Boleslavi. Výjimkou byl jeden rok, kdy táta hrál v Řecku za Xanti a celá rodina jsme tam byli s ním. V Xanti jsem také trénoval a hrál fotbal, ale jenom o víkendu a tak více než fotbal jsem tam hrál tenis."

Jako syn profesionálního fotbalisty jste asi měl předurčenou sportovní kariéru ve stopách otce?

„V době řeckého pobytu jsem se hodně věnoval tenisu a rozhodoval se právě mezi ním a fotbalem. Nakonec však vyhrál fotbal, i když mě táta nijak nepřemlouval."

Zalitoval jste někdy rozhodnutí, že jste dal přednost fotbalu před tenisem?

„Určitě ne."

A tenis si ještě někdy zahrajete?

„Když mám čas, tak si chodím zahrát s rodiči nebo s přítelkyní. Tenis už je pro mě jenom doplňkový sport, podobně jako třeba squash, bowling a kulečník, které mě také baví."

Pamatujete si tátu na hřišti?

„Pamatuji si tátu, jak hrál v Řecku, v Chebu a na Slávii, kde jsem dokonce jako žák několikrát podával balóny, když táta hrál. Byl jsem tenkrát hodně malý kluk a nemohl posoudit, jak se mu dařilo, až teprve ze slov lidí jsem se doslýchal, že byl dobrý fotbalista."

Má táta bohatý fotbalový archiv?

„Nějaké kazety ze zápasů, fotky, vlaječky a další suvenýry doma má. Všimnul jsem si jich, když jsme přestavovali byt. A taky jsem na starých sestříhaných video kazetách viděl pár tátových přímých kopů."

Ovlivňuje táta vaši kariéru?

„Když mě vidí hrát, poradí mi nebo spíše vytkne, co jsem dělal špatně. Hlavně když jsem byl menší, tak mi často říkal, co jsem udělal špatně, než aby mě chválil. Ale protože nyní trénuje druholigovou Čáslav a má často zápas v době, kdy hraji i já, tak mě moc nevidí."

Když nekopete do fotbalového balonu, co děláte?

„Hlavně chodím do školy, v současné době někdy i místo tréninku, protože mám před maturitu na soukromé obchodní akademii v Praze. V červnu maturitní zkoušku asi nestihnu, takže jsem si ji odložil až na září."

Nezkazíte si prázdniny odložením maturity z června na září?

„Co mám dělat, když to jinak nezvládnu...

O dalším studiu asi neuvažujete?

„Budu rád, když dokončím střední školu a vypadnu z ní. Těším se, že se budu věnovat jenom fotbalu. Teď jsem před zkouškami často nervózní a ve fotbalové výkonnosti mě to limituje."

Jste nervózní a pověrčivý i ve fotbalovém životě?

„Jsem dost nervózní před každým zápasem, ale na trávníku ze mě nervozita spadne po první povedené přihrávce nebo pochvale za vydařený zásah. Žádnými rituály nervozitu nezaháním."

Už vaši fotbalovou kariéru přibrzdilo nějaké zranění?

„Od dětství mám problémy s kotníky a tak se snažím vazy posilovat, ale zatím jsem žádné vážné zranění s dlouhodobou rekonvalescencí neměl."

Zaskočilo vás něco při přechodu ze Slavie do Mladé Boleslavi?

„V Boleslavi je opravdu dobrá parta a musím upřímně říct, že jsem ani nečekal, že přechod do nového klubu zvládnu v takové pohodě. Jsem tady spokojený, i když zatím moc nehraji, ale snad to přijde, až se zbavím školy. Když nyní pořádně netrénuji, sám cítím, že na tom nejsem dobře."

Jakých sportovních úspěchů si považujete?

„Cením si toho, že jsem v reprezentačním výběru devatenáctiletých, že jsem hrál ligové utkání a také pohár UEFA proti Tottenhamu v dresu Slavie."

Prozradíte, jaké máte nejbližší cíle?

„Zahrát si co nejdříve další ligová utkání a dostat se s Mladou Boleslaví do evropského poháru. Je velká škoda, že jsme pokazili utkání na Spartě, jinak jsme mohli hrát o titul, ale i přesto věřím, že máme mužstvo na to, aby se do evropského poháru probojovalo. Třeba i přes pohár ČMFS."

Máte přítelkyni a pokud ano, fandí fotbalu?

„Přítelkyně Tamara fotbalu rozumí a fandí mi."

Co je vaším nejoblíbenějším jídlem?

„Smažený květák s bramborem od babičky nebo od mamky."

A co nejraději pijete?

„Coca colu, Fantu a jahodový džus."

Jaké je vaše nejoblíbenější hudba?

„Když jsem byl malý, poslouchal jsem nevíce Chinaski, nyní se mi líbí hip-hop."

Co nejčastěji čtete?

„Časopis Hattrick."