Penalta je, když ji sudí pískne
Fotbal je čím dál tvrdší a rychlejší. Protože je kontaktním sportem, protivníci do sebe vrážejí a přítomný rozhodčí musí rozeznat, zda v rámci pravidel či v jejich rozporu. Žádný rozhodčí není neomylný, vždyť je jenom člověk. Všichni přímí aktéři i nečinní účastníci dobře vědí, v jak zhuštěném časovém prostoru se musí rozhodčí rozhodnout a také dobře vědí, že v zájmu dalšího dění na hřišti musí za svým verdiktem nekompromisně stát.
Kdo chce konkrétní rozhodnutí fotbalového sudího kritizovat a zpochybňovat, měl by tak činit jedině v případě prokazatelných faktů. Jinak nezodpovědně rozdmýchává emoce a ubližuje především fotbalu. Když redaktor jediného tuzemského deníku specializovaného na sportovní zpravodajství dva dny po konání mistrovského utkání napíše o Járou odpískané penaltě, že „...po patrně nulovém kontaktu zlínského Červenky s Kuličem nařídil naprosto neskutečný pokutový kop," tak pravděpodobně neviděl průkazný fotografický dokument, jak zlínský obránce Červenka zezadu vráží rukou i kolenem do mladoboleslavského útočníka Kuliče soustředěného na míč. „Při zpracovávání míče do mě protihráč zbytečně vrazil a rozhodčí to posoudil dobře," vylíčil Kulič moment předcházející penaltovému verdiktu arbitra s mezinárodními zkušenostmi Járy. Takže nad titulkem citovaného článku ve Sportu Kdo kočíruje ligový finiš? se nabízí otázka Kdo a proč kočíruje redaktorské klepání do klávesnice?
Redaktorům deníku Sport nabízíme fotografie doplňující tento text k využití pro objektivní novinové zpravodajství, pokud mají zájem...
