Miroslav Olšák má podíl na modernizaci městského stadionu
Miroslav Olšák je otcem dvou synů a významným představitelem mladoboleslavské akciové společnosti Zena. K těmto základním životním starostem si dobrovolně přibral další dvě, a to fotbal a politiku. „V tomto pořadí jsem se k nim i dostal," říká čtyřiačtyřicetiletý inženýr a člen zastupitelstva města Mladá Boleslav.
Do mladoboleslavského fotbalového klubu přišel v roli tatínkovského doprovodu svých synů před jedenácti lety. Dodnes vzpomíná, jak strašidelně na něho působilo zázemí městského stadionu. Standardním jevem byla plíseň v hráčských kabinách i jiných místnostech. Fotbal přežíval z nadšení mladých hráčů a jejich rodičů. Dospělí fotbalisté a tehdejší činovníci měli daleko k profesionalismu nejen podmínkami, ale i přístupem. Dnešní mladoboleslavský fotbalový klub má potřebné profesionální parametry a kvalitou hřiště i klubového zázemí bezesporu patří k tuzemské elitě. Nesporný podíl na tom má i Miroslav Olšák, který v představenstvu fotbalového klubu zastupuje město Mladá Boleslav. Podle slov fotbalového prezidenta Dufka má právě Olšák výrazný podíl na investičním zabezpečení modernizace městského stadionu.
Má fotbal a politika něco podobného?
„Určitě soutěživost a snahu získat více bodů než protivník. Ve fotbale se úspěch měří poměrem vstřelených a obdržených gólů, počtem získaných bodů a následně postavením v tabulce. V politice se nasbírané body přetavují v postavení na stranické kandidátce a posléze v množství obdržených hlasů od voličů."
A v čem jsou naopak fotbal a politika rozdílné?
„Ve fotbale je protivník viditelný, neboť je jasně odlišený barvou dresu. A obě strany hrají podle všeobecně známých pravidel, za jejichž porušení většinou následuje transparentní trest. Po prohraném fotbalovém utkání se dají příčiny neúspěchu analyzovat, v nejbližším tréninku nedostatky odstranit a příští víkend v novém zápase napravit vítězstvím. V politice nejsou všichni nepřátelé na první pohled zřejmí, mnozí z konkurentů si s pravidly a slušnými mravy hlavu nelámou, neboť kolem sebe vidí, že je šance, aby jim nepravosti prošly bez trestu. Případné průšvihy bývají osudové a většinou se už nedají do konce čtyřletého volebního období napravit."
