Hráče musí fotbal bavit, říká dorostenecký trenér Stanner
Karel Stanner býval v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století známou osobností tehdy úspěšného turnovského fotbalu a významně se trenérsky podílel na znovuvzkříšení mladoboleslavského fotbalu před necelými deseti lety.
Fotbal hrával v dresech Turnova, Liberce, Semil, České Lípy a Dukly Tábor vždy na postu stopera. Přirozenou autoritu uplatnil později v trenérské profesi. Jedinečné zkušenosti pobral při asistování trenérům Škorpilovi a Nadzamovi v Hradci Králové. „Oba mi dali hodně a zvláště Láďa Škorpil je nenapodobitelný filozof a glosátor života i fotbalu,“ vzpomíná s vděčností na spolupráci s dnešním šéfem reprezentační jedenadvacítky.
Stanner trénoval druholigové týmy Chrudimi a Turnova, s Mladou Boleslaví se prokousal z divize do druhé ligy. S mládeží pracoval v Mladé Boleslavi, Jablonci nad Nisou a od letošního května zase v Mladé Boleslavi. Ve fotbale vyzkoušel a poznal všechno – hrál, trénoval, pískal a dokonce i řídil klub. „Nejlepší ze všeho je být hráčem, protože o toho se všichni starají, na druhé místo bych řadil trénování a nejhorší je klub řídit a shánět peníze na jeho činnost,“ říká muž, který toho ve fotbale prožil tolik, že už ho nemůže nic překvapit. Ani když jeho práci posuzují osoby, které o fotbale moc nevědí. „Dělám všechno pro to, abych pracoval v klubu, který řídí lidé, co fotbalu rozumí.“
Fotbal považuje především za zábavu pro diváky i pro samotné aktéry. „Hráče musí fotbal bavit, protože je to hra,“ zdůrazňuje svůj postoj Stanner. Na dnešních mladých fotbalistech mu nejvíce vadí, že nevyužívají všech nabízených možností ke svému zlepšení a prosazení se, když mají mnohem lepší životní a tím pádem i sportovní podmínky, než měla jeho generace. Závidí snad dnešním mladým klukům? „Jsem ve věku, kdy už nikomu nic nezávidím,“ odpovídá s úsměvem šestapadesátiletý trenér Stanner.
