Chlap, co za šedesát let neměl špatnou náladu
Miloslav Venera oslavil šedesátiny. Když mu před utkáním s Teplicemi šéfové FK Mladá Boleslav oficiálně blahopřáli, tak v zaplněném hledišti sedělo hodně lidí, kteří se s ním osobně potkali na trávníku jako se spoluhráčem, protivníkem či trenérem.
V Mladé Boleslavi je uznávaným machrem na fotbalovou mládež, v roce 2001 ho ČMFS vyhlásil nejlepším žákovským trenér v Česku. On sám byl v mládí velmi talentovaným fotbalistou. Od sedmnácti let kopal druhou ligu dospělých v dresu Mladé Boleslavi, které zůstal věrný s výjimkou dvou vojenských let, kdy hrál za rezervu pražské Dukly a v Tachově. Odmítl nabídky lanařů z pražských klubů Sparty, Slávie i Bohemians, naopak do Jablonce ho nepustili mladoboleslavští funkcionáři.
Letošní jubileum slavil Venera na hřišti a v restauraci Gejzír. „S harmonikou a srandou v pěkné hospodské atmosféře,“ pochvaloval si čerstvý šedesátník, kterého práce s žákovskými fotbalisty stále baví. O svém nynějším družstvu prohlašuje, že jsou to slušní kluci, co navíc umějí hrát fotbal. „Jsem přesvědčený, že v dorostu i později v dospělé kategorii budou dobří fotbalisté.“ Kluci trenérovi darovali k šedesátinám bonboniéru. „Tak jsem na oplátku každému koupil čokoládu.“
Trenér Venera je přesvědčený, že fotbalové talenty se rodí pořád. Jenom oproti minulým létům fotbalu přibyla konkurence ve větší rozmanitosti sportovních příležitostí a tak je rok od roku složitější dát v jednom ročníku dohromady družstvo osmnácti kluků. Přestože mu do penze schází jen devatenáct měsíců, o fotbalovém důchodu nepřemýšlí. „Nic dopředu neplánuji a za nejdůležitější považuji, abych byl zdravý a pak se uvidí, kde a jak budu s kluky dál dělat fotbal,“ říká s typicky šibalským úsměvem chlap, kterého za šedesát let nikdo nepotkal se špatnou náladou.
