Matějovský o první lize snil už jako kluk
Klub

Matějovský o první lize snil už jako kluk

Redakce

Marek Matějovský je ve svých necelých čtyřiadvaceti letech hráčem, kvůli kterému se diváci vracejí do sportovního hlediště v naději, že uvidí něco mimořádného. Narodil se čtyři dny před Vánoci 1981 v Brandýse nad Labem. K fotbalu ho přivedl otec, od osmého ročníku základní školy navštěvoval sportovní třídy v Mladé Boleslavi. Vyučil se v automobilce, ale studijní nástavbu nedotáhl k maturitě kvůli fotbalu. V roce 2000 přestoupil do Jablonce, kam se i na čas přestěhoval, a studium s fotbalem skloubit nedokázal.

„Jako malý kluk jsem moc vřelý vztah k trénování neměl. Proto jsem dnes vděčný hlavně rodičům, že mě u fotbalu udrželi. Začínal jsem ve Staré Boleslavi, odkud jsem přešel do sousedního Brandýsa nad Labem. Do Mladé Boleslavi mě vytáhli trenéři Kubík a Skoupý, v dorostu mi dal šanci trenér Bobek a mezi dospělými v druhé lize Šíp s Plíškem. Povedlo se mi pár zápasů, vyzkoušel mládežnické reprezentace a přišla nabídka z prvoligového Jablonce. Tam jsem od trenérů Hřebíka a Paličky moc šancí nedostával. Na návratu do Mladé Boleslavi má největší zásluhu pan Dufek.“

Proč jste šel do Jablonce?

„V té době Mladá Boleslav kopala druhou ligu a Jablonec byl výzvou udělat krok výš. Radil jsem se s tátou a především si věřil, že mi pomůže v kariéře, když se pokusím prosadit do první ligy.“

Od kterých spoluhráčů jste se v Jablonci naučil nejvíce?

„Za mého působení tam byly nejvýraznějšími osobnostmi Pavel Jirousek, Milan Barteska a Josef Weber. Na prvním tréninku jsem byl dost vykulený, ale snažil jsem se na sobě pracovat a co nejvíce odkoukat od zkušených spoluhráčů. Sledoval jsem při tréninku, jak se chovají a jak chodí do soubojů, aby se nezranili. Ze začátku jsem schytal spousty ran a kolikrát dostal vyčiněno, když jsem do staršího hráče zajel více než se slušelo.“

Musí si mladý kluk mezi zkušenými harcovníky hodně hlídat nohy?

„Je jedno, jestli se v souboji potkám se stejně mladým, nebo starším chlapem. Musím do toho jít v každém případě a čím více o tom budu přemýšlet a uhýbat, tím budu mít větší smůlu na zranění.“

Na co pomyslíte, když dnes jako zkušený prvoligový hráč vidíte dorostence?

„Nemyslím si o sobě, že jsem zkušený hráč, protože toho zase tak moc odkopaného nemám, ale když s námi občas nějaký dorostence trénuje, uvědomím si, že jejich fotbal je o něčem jiném než ten dospělý. Jako jsem si v dorosteneckém věku tuto skutečnost moc nepřipouštěl, tak asi dnešní mladíci tomu nejspíše také moc nevěří. Ale sami brzy poznají, že jim chybí lepší orientace a všechno jim trvá trošičku déle, než je potřeba. Je potom na každém mladém hráči, co dokáže odpozorovat.“

Co vám dalo působení ve sportovních třídách?

„Hlavně jsem dělal to, po čem jsem toužil, a věřil, že činím správné kroky pro budoucnost. Hodiny školního tělocviku byly fotbalové, studijní program upravený ve prospěch fotbalu a celkově jsem fotbalu věnoval více času, než by tomu bylo v každé jiné běžné škole.“

Co rozhodlo, že se dáte na profesionální sport?

„Už když jsem chodil do školky, každému jsem vyprávěl, že budu fotbalistou a první liga byla můj největší klukovský sen.“

O čem sníte nyní?

„Mým cílem bylo hrát pravidelně první ligu, za tím jsem šel do Jablonce, kde se mi to ještě nepovedlo. Když nyní v Mladé Boleslavi pravidelně hraji, snažím se dělat všechno pro to, abych se dostal dál. Každý tuzemský fotbalista si chce zkusit zahraniční ligu. Nejsem jiný a také toužím po atmosféře zaplněných tribun v cizině.“

Jak trávíte čas mimo fotbalové hřiště?

„Ve volných chvílích s přítelkyní cestujeme, jezdíme na návštěvu k příbuzným, doléčuji si fotbalová zranění a užívám si i jiné sporty. Rád se koukám na hokej v televizi i v mladoboleslavském či benáteckém hledišti, někdy si ho i zahraji, baví mě také tenis a squash.“

Jak hodnotíte právě končící prvoligovou sezónu?

„Byla velkým zážitkem pro celou Mladou Boleslav i pro samotné hráče a osobně si myslím, že špatná nebyla. Samozřejmě jsme sehráli zápasy, které určitě mohly dopadnout lépe, než dopadly, jako například s Blšany, Příbramí a Drnovicemi na domácím hřišti. Ale zase se nám nad očekávání povedly zápasy v Liberci, na Spartě, doma se Spartou a na Slávii.“

Čeho si sám na svém působení v lize považujete?

„Určitě gól na Slávii, takový se nepovede v každém zápase. Jeho videozáznam mám schovaný stejně jako třeba zápas se Spartou, který jsme v jeho závěru otočili. Ale nijak moc se v tom nevyžívám, protože vím, že zase spousta věcí se mi nepovedla. Těší mě, že jsem pravidelně nastupoval a vím, že potřebuji více stabilizovat formu.“

Na co se můžeme těšit v příští sezóně?

„I když nevím, jaký bude hráčský kádr, tak v příští sezóně nechceme hrát jen o záchranu, ale být v tabulce co nejvýše. V premiérovém prvoligovém ročníku jsme poznali, že se dá hrát s každým a prostředí, diváci i podmínky jsou v Mladé Boleslavi fantastické.“

Budete hrát v dresu Mladé Boleslavi i nadále?

„Žádnou konkrétní nabídku od jiného klubu nemám a kdyby se nějaká objevila, tak se nad ní s vedením mladoboleslavského klubu zamyslíme, ale osobně mě nic netáhne pryč a chtěl bych v Mladé Boleslavi pokračovat.“

Fanshop banner