Zeptali jsme se za vás

Jak jste spokojen s tzv.“umazáváním“ minusových bodů, které vašemu celku byly přiděleny ze známých důvodů?
Jak jsem spokojený? Nemohu být nespokojený. Jde to samozřejmě těžce, působí zde i určitý psychický tlak na hráče. Jediné, co mě mrzí, je zápas v Drnovicích, kde to chtělo minimálně bod uhrát a zápas v Brně, kde nám nebyla uznána regulérní branka. Měli jsme tam hodně šancí a bod jsme si měli odvézt.

Co říkáte dosavadnímu průběhu první ligy a je něco, co vás na ni mile překvapilo?
Asi pro všechny je překvapení, že Brno je zatím v horní části tabulky a pak i Sparta, která kromě našeho zápasu dovede otočit ve svůj prospěch zápasy na hřištích soupeře a rovněž zatím kraluje na čele tabulky.

Prozraďte, jaké máte klubové cíle?
My nemůžeme mít jiné cíle, než se nyní z této situace dostat. Ten handicap je opravdu velký, takže jediný cíl je pro nás - udržet první ligu na Slovácku.

Jak se vám líbí zdejší fotbalové prostředí arény?
Je to zde krásné, ale je vidět, že cestou zkulturnění jdou i jiné fotbalové stadiony u nás.

Můžete prozradit, jak hodnotíte výkony vašeho synovce Marka Jarolíma a zda třeba s ním probíráte, konzultujete jeho hru apd.?
Tak to určitě ne, protože od toho má svého trenéra a pak navíc otec, který rovněž hrával, mu dokáže dost dobře poradit. Přiznám, že Marek je pro mě milým překvapením. Viděl jsem zápas se Slávii, kde byl hodně aktivní a nebezpečný. Zápas v Blšanech odehrál rovněž podle ohlasů kvalitně, je to opravdu pro mě milé překvapení….

Kdo z mladoboleslavských hráčů se vám nejvíce líbí?
Uprostřed hřiště se mi líbí kvalitní, konstruktivní hráč Marek Matějovský. Ten je podle mě hodně slušný a brankář Miller.

Pamatujete si na svůj první trenérský debut?
Ano, pamatuji - bylo to v Příbrami, ale ten zápas se mi moc už nevybavuje.

V kolika letech jste skončil vaší hráčskou kariéru?
Já s fotbalem skončil v 39 letech a bylo to v České Lípě.