POHLED Z DRUHÉ STRANY
O fanoušcích, o jejich reakcích na výroky rozhodčího a také o tom, jak je po letech v roli arbitra vnímá. Na toto téma jsme si povídali s Karlem Vidlákem (40 let), který řídil zápas mladoboleslavských fotbalistů s Xaverovem 7.září.
Kolik roků zápasy řídíte?
Už pískám devatenáct sezón.
Jak vnímáte negativní projevy ze strany některých fanoušků? Zamyslíte se i později nad nimi?
Lhal bych, kdybych řekl, že to nevnímám. Za ty roky už je člověk tak otrlý, že to prostě musí pouštět jedním uchem tam a druhým ven.
V čem vidíte rozdíl mezi domácím a zahraničním fanouškem?
Já si myslím, že u nás média – noviny, rozhlas, televize se hodně zaměřují na nás rozhodčí a pak i ten fanoušek často má pocit, že se více dívá na výkon rozhodčího než na hru mužstev.
Pamatujete si na svůj vůbec první zápas a pak na ligový zápas, který jste řídil?
Byla to žákovská utkání a první ligový zápas jsem řídil v Ostravě s Libercem. Bylo to před jedenácti lety.
Jsou i města kam jezdíte nerad a naopak?
Určitě, to se týká nás všech rozhodčích. Tyto místa bych si nechal z taktických důvodů pro sebe…….
Vy sám jste zažil na vlastní kůži nějaký vážnější incident ze strany diváků?
Mě osobně se nic nepřihodilo, i když jednou v Brně kde jsem řídil s kolegou Hanovským - zde jsem byl jako asistent, tak po utkání kolegovi diváci otočili auto na střechu.Ve vyšších soutěžích už nyní jsou rozhodčí více chráněni.
Kolik zápasů jste pískal v zahraničí?
Jsem už pět let na listině rozhodčích FIFA. Asi čtyři zápasy ročně pískám v zahraničí.
Jak jste se dostal k této činnosti rozhodčího? Předpokládám, že jste hrál fotbal?
Fotbal jsem hrál na úrovni krajského přeboru a po zranění kolena jsem začal pískat a nelituji toho a rozhodl bych se znovu.
Odkud pocházíte?
Jsem z Moravy z Velkého Meziříčí z okresu Ždár nad Sázavou.
