NEJMÉNĚ DESETKRÁT JSEM UŽ CHTĚLA SKONČIT
Jaké to je se pohybovat mezi muži a občas vyslechnout nějakou nadávku od diváků. O tomto a dalším jsme si povídali krátce po zápase s rozhodčí Dagmar Damkovou, která při zápase FK Mladá Boleslav - FK Kunovice byla v roli asistenta.
Odkud pocházíte?
Pocházím z Plzně.
Co vás přivedlo jít rozhodovat ligová fotbalová utkání?
Já jsem nejprve začala hrát fotbal za Plzeň a po určitých neshodách s trenérem jsem přestala hrát. Ale fotbal mě bavit nepřestával a chtěla jsem u něj nějakým způsobem zůstat. Naverboval mě do toho jak se říká náš bývalý prvoligový rozhodčí Roman Berbr.Mě to bavilo a já se začala pohybovat po hřištích s píšťalkou.
Jak dlouho už rozhodujete zápasy?
Je to už 8 let.
Pamatujete si na svůj první zápas?
První zápas jsem netradičně rozhodovala v hale a první zápas venku jsem řídila na škváře dorostencům.
Jak se vyrovnáváte někdy s vulgárními projevy fanoušků?
S neslušnými pokřiky se bohužel stále setkávám. Nyní je to trošičku jiné než na začátku, když jsem začínala. Tehdy jsem chtěla s tou píšťalkou snad desetkrát skončit, všechno jsem tehdy hodně obrečela, protože ženská psychika je jiná.Teď už je člověk i trochu na ledacos zvyklý ze strany fanoušků. I tak se mi ještě před rokem stalo, že na mě při jednom zápase někteří fanoušci pořvávali ve stylu napadání mé rodiny toho nejhrubšího kalibru. Z toho jsem byla tenkrát hodně špatná. Jinak z takových pokřiků, abych šla k vařečce nebo i jiné zoologické pokřiky, z toho si nic už nedělám. Na to si člověk zvykne.
Co děláte v civilním zaměstnání?
Já učím na státní jazykové škole angličtinu.
Jak se vám řídil ten dnešní zápas zde v Mladé Boleslavi?
Při zápase byly docela těžké ofsajdové situace, protože to všichni hráli v lajně, hráči vybíhali a tak jsem musela být stále ve střehu. Jednoduché to nebylo.
