DNES MÁ SLOVO - LADISLAV BILÁK

"Po odchodu z Liberce jsem hrával druhou ligu v Turnově. Jenže byla to poměrně krátká epizoda, klub se potýkal s ekonomickými problémy a já se vrátil na Slovensko. Konkrétně do Žiaru nad Hronom. I tam se hrála druhá nejvyšší soutěž. Poté jsem si vyzkoušel 4. ligu v Rakousku a jako hrající trenér pak vedl Spišské Vlachy. Po dalším roce přišla nabídka z mužstva Bohemians a já se na jednu sezónu stal ve Vršovicích asistentem Vlastimila Petržely. No a nyní v létě jsme oba přišli do Mladé Boleslavi."

Přeci jen, nezačal jsi se až příliš brzy přeorientovávat do pozice trenéra? Neuvažoval jsi ještě o aktivní hráčské kariéře?

"Chtěl jsem ještě hrát, ale po zkušenostech v Rakousku mě to táhlo spíše k trenérské činnosti. Fotbal mě navíc baví a strašně moc jsem mu obětoval. Právě u Spišských Vlachů jsem si hodně vyzkoušel a moc se mi to zamlouvalo. Postupem času jsem už hrával méně a vše sledoval spíše z lavičky."

Mimochodem, na co z hráčské kariéry nejraději vzpomínáš?

"Nejraději vzpomínám na ligu v Liberci, kde byla super parta. Vše bylo na úrovni. Bezvadné byly i tréninkové procesy s Vlastou Petrželou."

Pomalu můžeme přejít k trenérské kariéře. Ze čtvrté ligy na Slovensku jsi najednou naskočil na lavičku prvoligového mužstva. Nebyl to přeci jen trochu velký skok?

"Skok to samozřejmě velký byl. Nicméně s Vlastou Petrželou jsme byli v úzkém kontaktu a já ve Vršovicích byl dokonce se dvěma fotbalisty na zkoušce. Jejich angažmá tenkrát nedopadlo, ale asi za měsíc mi trenér Petržela volal s nabídkou, zda-li mu nechci dělat asistenta a současně kondičního trenéra. Nabídku jsem pochopitelně hned přijal a nastoupil na letní přípravu. Mým úkolem bylo starat se o fotbalisty se slabší kondicí nebo o ty fotbalisty, kteří měli zájem na sobě ještě více pracovat. Chodilo se trénovat třeba po večerech, mimo tréninkový proces. Fajn bylo, že kluci neustále chtěli trénovat. Měli chuť stále se zlepšovat a na hřišti se tak trávilo dost a dost času. Postupně bych chtěl tohoto docílit také v Mladé Boleslavi."

Každopádně asi působení v Bohemce pro tebe představovalo zkušenosti k nezaplacení. Jak na toto angažmá vlastně vzpomínáš?

"Jak na to vzpomínám? Dva týdny po mém příchodu mužstvo vycestovalo na soustředění do Francie, kde Bohemka hrála s tamními špičkovými mužstvy. Mělo to úroveň a pro mě osobně to bylo něco neskutečné. Obrovský zážitek, navíc jsme se byli podívat i v Monacu na zápase s Bordeaux, na vlastní oči si tak člověk mohl udělat úsudek o tom, jaká je tamní I. liga. Soustředění se skutečně vydařilo, týden po něm nám začínala liga a my vstup do nejvyšší soutěže měli fantastický. Vůbec, výborný byl celý podzim. Kluci byli velmi dobře připravení, byla radost dívat se na hru Bohemky. Myslím si, že jsme měli vůbec nejlepší mužstvo v lize. Jaro už tak dobré nebylo. Odešli klíčoví hráči - Pavel Mareš, Martin Horák a samozřejmě i Lukáš Hartig. Navíc trenér Petržela neměl na starosti pouze trénování, ale podílel se vlastně na chodu celého klubu. To se někde muselo pochopitelně projevit."

V létě jste tedy oba přišli na Městský stadion. Co jsi věděl o boleslavském fotbale jako takovém?

"Věděl jsem, že v uplynulé sezóně Mladá Boleslav hrála na čele druhé ligy a že se mužstvo snažilo vybojovat postup mezi českou elitu. Navíc jsem tým viděl ve dvou zápasech. Shodou okolností ale ani jeden z duelů nepatřil k těm nejvydařenějším - Boleslav v nich prohrála s Xaverovem a poté neuspěla ani v Pardubicích. Věděl jsem také, že je zde velmi dobré zázemí, roste zde krásný fotbalový stánek a hráči mají k dispozici kvalitní tréninkové plochy. To vše mě velmi lákalo. Vždyť například s Bohemkou jsme ani neměli kde pořádně trénovat a za přípravou jezdili mimo Prahu."

Jak dlouho jsi vůbec zvažoval boleslavskou nabídku, než jsi na ní kývl?

"Začnu trochu jinak. Přiznám se, že roční spolupráci s Vlastou Petrželou bych si momentálně nedokázal představit práci s jiným trenérem. Petržela je fantastický trenér, do tréninkového procesu stále zavádí nové prvky, tréninky jsou pod jeho vedením velice zajímavé. Jak jsem se mohl bavit hráči, i je tréninky baví a jsou velmi spokojení. Zkrátka, jsem šťastný, že mohu spolupracovat s tak kvalitním trenérem."

Jako trenér jsi tedy spokojen i s podmínkami, které na Městském stadionu jsou pro vlastní trenérskou činnost k dispozici?

"Nadmíru spokojen. Jsem šťastný, že máme takové tréninkové plochy a že je vše v jednom areálu. Máme i tréninkové vybavení, které k tréninku potřebujeme. Co se týká tréninkového procesu, nic nám nechybí. Máme všechno."

Prozraď na závěr čtenářům své fotbalové přání?

"Nějak daleko dopředu nekoukám. Stále mám cíl, který je aktuální nyní, který mám před sebou. To znamená hrát s mužstvem Mladé Boleslavi pěkný a divácky atraktivní fotbal. To proto, aby na nás chodilo stále více lidí a s naší hrou byli spokojeni. Klukům z mužstva pak přeji, aby byli zdraví a mohli stoprocentně potvrdit dobrou sportovní formu. Myslím si, že při troše štěstí a při dobrém zázemí, které je k dispozici, bychom se měli poprat o splnění našeho cíle - postupu do I. ligy. Byl bych rád, kdyby se nám to podařilo."

Děkuji za rozhovor.