Mladíci Nečas a Sedláček připravili góly
Boleslavské mužstvo v deseti lidech vydřelo jeden bod proti olomouckému soupeři, který hrál hodně ofenzivní fotbal. Olomouc dala dva góly, nastřelila břevno a k rozhodujícímu třetímu gólu ji scházela jenom špetička štěstí. To však bylo tentokrát na boleslavské straně. Hapalovi svěřenci se často prali sami se sebou, nepřidalo jim oslabení po Kalinově přísném vyloučení, ale nepodlehli vtíravému pocitu zmaru a Peckovým gólem v nastaveném čase doslova zavřeli ústa více jak čtyřem tisícům olomouckých příznivců.
Když ve druhé minutě nastavení zapadl míč z Peckovy hlavy za Drobiszova záda, čímž se skóre utkání srovnalo na 2:2, tak do té doby rozjásané tribuny Androva stadionu zcela ztichly, jako kdyby nastal konec světa. Olomoučtí nechtěli uvěřit, že přišli o vítězství. Křepčení boleslavských hráčů na hřišti i u lavičky znělo ztichlým Androvým stadionem skoro nepatřičně, jako když uličníci ruší velebnou důstojnost kostela.
I přes získaný bod opouštěli brankář Miroslav Miller a útočník Michal Papadopulos Andrův stadion s pocitem křivdy.
Miller byl totiž přesvědčený, že v předposlední minutě prvního poločasu míč z Hudcovy hlavičky vyrážel z branky před čárou a gól tím pádem určitě nebyl. Rozhodčí byli opačného mínění a gól uznali. „Celým objemem za lajnou nebyl a asistent rozhodčího na pomezí nebyl na úrovni branky, aby to mohl tak jednoznačně posoudit, jak to posoudil,“ zlobil se Miller. Proto se také směrem k rozhodčímu rozeběhl s protesty, ale na verdiktu nic nezměnil a navíc inkasoval napomenutí žlutou kartou. Naštěstí první v tomto ročníku.
Papadopulos dopadl hůře. Rozhodčí Příhoda jej napomínal tři minuty před koncem zápasu. „V žádném případě jsem nefauloval, vůbec nechápu, co jsem rozhodčímu provedl, že mi ukázal kartu,“ mračil se Papadopulos, neboť v Olomouci viděl žlutou kartu počtvrté v tomto ligovém ročníku a to znamená automaticky trest pro jedno soutěžní utkání. Konkrétně nemůže hrát v nejbližším domácím mistráku proti Dynamu České Budějovice.
Šťastné chvíle na Andrově stadionu zažili spolu se střelci gólů Ludovicem Sylvestrem a Lubošem Peckou také střídající mladíci Radim Nečas a Michal Sedláček. Oba mužstvu pomohli zvýšit ofenzivní aktivitu v závěru utkání a navíc se každý podepsal finální asistencí na jednom gólu.
Michal Sedláček položil základ vyrovnání. V nastaveném čase přetlačil olomouckého protihráče na kraji pokutového území a získaný míč nacentroval před branku. „Rozmýšlel jsem se, zda mám vystřelit nebo centrovat a nakonec se rozhodl pro centr, který jsem naslepo poslal před branku,“ přiznal Sedláček. Jeho nadýchaný oblouček našel Pecku u vzdálenější tyče a ostřílený kanonýr hlavou srovnal skóre na konečných 2:2. „Instinktivně jsem tušil, že by balon mohl přiletět právě tam, kam ho Sedláček přesně poslal a protože u mě nikdo z protihráčů nebyl, mohl jsem přesně zamířit,“ řekl boleslavský kapitán Pecka s vlastnostmi fotbalového predátora.
Radim Nečas v 77. minutě předložil přízemní přihrávkou míč Sylvestremu tak přesně, že francouzský záložník měl uvnitř vápna dostatek času zamířit přesně k tyči, kam gólman Drobisz doskočil pozdě a byl z toho první gól v olomoucké síti. „Sylvestreho jsem viděl a chtěl mu přihrát, jsem proto rád, že se mi to povedlo a byl z toho gól,“ usmíval se Nečas. Tomu míč šikovně mezi obránci prostrčil Václav Procházka, jenž přišel na hřiště společně s Nečasem v 69. minutě a hrál na nezvyklém postu defenzivního záložníka. „Ani se nepamatuji, kdy jsem naposledy hrál v záloze, ale v Mladé Boleslavi to bylo určitě poprvé,“ řekl Procházka nastupující především na postu stopera. Proti Olomouci na jeho místě hrál Adrian Rolko. A předvedl výtečný výkon. Čelil olomouckým ztečím bezchybně, a to nejen ve vzdušných soubojích, kde využívá svých nadměrných centimetrů, ale neprošla přes něho ani jedna přízemní přihrávka. „Byl to hrozný fofr,“ ulevil si po zápase Rolko, který se na olomouckém trávníku v jednom utkání naběhal a nadřel více, než v předchozích třech mistrácích aktuálního ročníku 2008/09 dohromady.
